Významný přerovský stavitel Karel Kovařík v projektu své vlastní vily uplatnil zkušenosti z praxe u baťovské projekční kanceláře. Architektura navozuje dojem zlínské meziválečné architektury a je výjimečná nejen svou estetikou, ale také historickým kontextem, neboť se jedná o jeden z mála stavebních počinů válečné doby.
Na počátku čtyřicátých let si stavitel Karel Kovařík postavil na Macharově ulici nedaleko přerovského hřbitova vlastní rodinný dům s reprezentativním sídlem firmy. Vila uzavírá řadu domů, což architektovi umožnilo volně a kreativně pracovat s objemem stavby. Výsledkem je zevnějšek odlišující se zásadně od ostatních domů nejen v ulici, ale i v celém městě. Pozdní funkcionalismus, zlínská zkušenost a snad i pocity vyvolané válečnou nejistotou vepisují do stavby specifickou zemitost. Dojem stability a solidnosti jakoby měl lépe překlenout těžké časy. Nelze však přitom mluvit o těžkopádnosti – sebevědomé měřítko domu staví na objemových a materiálových kontrastech a vyvážených proporcích. Ideální vizitka stavební firmy!
Jedná se o dispozici nepravidelného obdélného půdorysu, kopírující linii ulice. Dům má tři nadzemní a jedno podzemní podlaží. Celková hmota stavby se skládá ze dvou částí – vertikální dvoupatrové, na niž navazuje jednopatrová horizontální část s terasou. Rovné střechy a střídání přírodní světlé omítky s režným zdivem připomínají atmosféru zlínských baťovských továrních a obytných budov. K domu náleží také zahrada s předzahrádkou, která je od ulice oddělená plotem s omítnutým soklem a režnými sloupky.
V přízemí vertikální části se nacházel byt k pronájmu, ve zbylých prostorech byla kancelář Kovaříkovy stavební firmy a hala se schodištěm vedoucím do majitelova soukromého bytu. V jižní části domu byly situovány obytné prostory s terasou, zatímco na severu kuchyně a ložnice.
Od roku 2005 je stavba památkově chráněna a je považována nejen za unikátní intaktně dochované dílo Karla Kovaříka, ale také za kvalitní ukázku funkcionalistické architektury. Stavební hmoty, půdorysy a celé vnější členění fasády neprošly žádnou zásadní rekonstrukcí a odpovídají původnímu stavu.
NK (zveřejněno 15. 12. 2023)
Výběr z literatury
Martina Mertová, Proměny Přerova mezi dvěma světovými válkami aneb Jak si vedli domácí a jak hosté v napínavém architektonickém zápasu, in: Jan Janák – Jan Jeništa – Klára Jeništová et al., Kapitoly z výtvarné kultury města Přerova: Architektura, výtvarné realizace, design, Přerov 2016, s. 8–23.
Prameny a další zdroje
Martina Horáčková, Architektura střední Moravy, 1918–1945: Přerov, Kroměříž, Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Kojetín (diplomová práce), Katedra teorie a dějin výtvarných umění FFUP, Olomouc 2004.
Vila Karla Kovaříka, Památkový katalog, https://pamatkovykatalog.cz/vila-karla-kovarika-540750, vyhledáno 30. 1. 2024.
