Monumentální běloskvoucí novostavba na nábřeží Bečvy dodnes působí pozoruhodným dojmem a vysokou estetickou kvalitou. Horizontální železobetonová stavba byla do prostoru navržena s výrazným urbanistickým cítěním. Každé z křídel má jinou funkci, kterou architekti promítli i navenek. Přestože se na stavbě podíleli tři architekti a je výrazně členěna kubickými hmotami, jako celek sokolovna v duchu funkcionalismu souzní čistým řešením a bílou fasádou bez zbytečných ozdob.
Přerovská jednota, jedna z nejstarších jednot sokolských, byla založena roku 1871, přičemž svou první sokolovnu si postavila v letech 1896–1897. Brzy však stará sokolovna přestala vyhovovat velké členské základně (1 490 členů), a tak se výbor jednoty rozhodnul postavit novou na protilehlém pravém břehu Bečvy před stadionem. Staveniště se rozšířilo ještě zbořením staré školy a hostince Na špici. V roce 1926 jednota sokolská vyhlásila veřejnou soutěž, přičemž ze 47 návrhů obdržel v roce 1927 první cenu pražský architekt Karel Caivas, jenž navrhl stavbu v duchu holandského neoplasticismu.
Vzhledem k omezeným finančním prostředkům jednoty (vymezili si náklad do 2 milionů) na její žádost Caivas plány dvakrát přepracoval. Návrh sokolovny nakonec ještě upravili místní architekti a stavitelé Chroust s Andrlíkem, sami aktivní členové místního Sokola. Projekt v jádru zachovali, ale zbavili jej důsledněji nadbytečného dekoru a nákladných konstrukcí, čímž původní konstruktivistické řešení přiblížili ještě více k čistě funkcionalistickému. Sokolovna se začala budovat roku 1935 a veřejnosti se otevřela 13. 9. 1936.
Východní třípodlažní křídlo, souběžné s nábřežím Bečvy, ctí původní Caivasovu variantu rozčleněných kubických hmot s mnoha okenními otvory různých velikostí i tvarů. Západní křídlo včetně propojujícího krčku již nese rukopis Chrousta a Andrlíka s osvojenými funkcionalistickými principy. Tato část o pěti podlažích spočívá na nepravidelném půdorysu kopírujícím odbočku silnice vedoucí z Tyršova mostu pozvolným obloukem. První patro západní zaoblené části prosvětluje průběžné pásové okno.
Odlišný vzhled obou částí odráží jejich funkci. V pravém západním křídle se v suterénu nacházel přednáškový a loutkový sál s vestibulem spolu se šatnami a skladovacími prostory, v přízemí za hlavním vestibulem architekti umístili samotnou tělocvičnu probíhající přes dvě podlaží s místnostmi s nářadím a malým sálem. V patře pak kromě prostoru tělocvičny najdeme galerii pro diváky, terasy, posluchárnu a zasedací místnost. V levém východním křídle bylo umístěno sklepní patro s kotelnou, v suterénu pak restaurace a její provozní úsek a také společenská místnost. V přízemí pokračovala restaurační část, a zároveň zde autoři vyprojektovali administrativní místnosti. Další kanceláře a archiv se nacházely také v patře spolu s terasou restaurace a v části spojovacího krčku se hmota stavby navýšila o podkroví s noclehárnami.
Objekt sokolovny si dosud zachoval původní ráz. Stále také slouží tělovýchově dnešního Sokola Přerov, stejně jako kulturním účelům, loutkovému divadlu a restauračnímu provozu. V roce 2001 byla stavba prohlášena za nemovitou kulturní památku a následně prošla pod dohledem památkové péče citlivou rekonstrukcí. Opravu fasád si vyžádala rozsáhlá poškození způsobená povodní z roku 1997, kdy voda dosahovala 1 m nad úroveň šaten. V části objektu se vyměnila hliníková okna a proběhly také jejich repase, jež sokolovně navrátily původní barevnost a vzhled. Monumentální bílá fasáda členěna mnoha okenními otvory zůstává chloubou meziválečného Přerova.
TH (zveřejněno 15. 12. 2023)
Výběr z literatury
Martina Mertová, Proměny Přerova mezi dvěma světovými válkami aneb Jak si vedli domácí a jak hosté v napínavém architektonickém zápasu, in: Jan Janák – Jan Jeništa – Klára Jeništová et al., Kapitoly z výtvarné kultury města Přerova: Architektura, výtvarné realizace, design, Přerov 2016, s. 8–23.
Jan Pavlíček, Budovali jsme finanční základy nové sokolovny, in: Památník pětasedmdesátého výročí tělocvičné jednoty Sokol Přerov 1871–1946, Přerov 1946, s. 75–77.
Stanislav Andrlík, Vzpomínka na stavbu sokolovny, in: Památník pětasedmdesátého výročí tělocvičné jednoty Sokol Přerov 1871–1946, Přerov 1946 s. 77–78.
Jak bude vypadat nová přerovská sokolovna, Haná XXI, 1930, č. 21, 26. 1., s. 4–5.
Sokol Přerov připravuje stavbu nové sokolovny, Haná XXI, 1930, č. 15, 19. 1., s. 4.
Prameny a další zdroje
Nová sokolovna, Památkový katalog, https://www.pamatkovykatalog.cz/nova-sokolovna-14445888, vyhledáno 27. 1. 2024.
Bohumil Domanský, Naše historie, Sokol Přerov, sokolprerov.cz/nase-historie/, vyhledáno 27. 1. 2024.
Martina Horáčková, Architektura střední Moravy, 1918–1945: Přerov, Kroměříž, Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Kojetín (diplomní práce), Katedra teorie a dějin výtvarných umění FFUP, Olomouc 2004, s. 58–60.