Pavilón Gallašova pramene

Teplice nad Bečvou

Pavilón nad Gallašovým pramenem představuje symbolické završení soustavné architektonické a urbanistické činnosti Karla Kotase pro lázně Teplice nad Bečvou ve třicátých letech. Tradiční motiv parkového glorietu autor převedl funkcionalistickým rukopisem do moderní podoby a plynule tak navázal na své předchozí zdejší počiny.

Posledním dílem, kterým bylo v meziválečných letech dotvořeno lázeňské centrum, se stal přístřešek nad nově podchyceným pramenem. Jedná se o nejhlubší vrt v lázních (143 m), pojmenovaný podle významného hranického rodáka dr. Josefa Heřmana Agapita Gallaše (1756–1840), lékaře, spisovatele, malíře a buditele. Gallaš ve svém domě zřídil nemocnici, vyučoval děti, shromažďoval knihy a materiály ke své literární činnosti, sepsal taktéž rozsáhlé dějiny města Hranic. Patřil k osvíceným vzdělancům Moravy. K významu pramene přispělo taktéž samotné umístění pavilónu, neboť se podle Kotasova návrhu nachází u frekventované cesty mezi restaurací, navazující na hlavní sanatorium Bečva, a lázeňským domem Slovenka (dnes Mariupol). Během jara 1939 jej vybudoval hranický stavitel Vladimír Hudec. 

Pavilón Gallašova pramene svou formou navazuje na tradiční gloriety, typické pro zámecké parky. Jedná se tedy o kruhovou stavbu, uprostřed s kašnou s vývěrem pramene kyselky; ze základny vyrůstá osm sloupů, které podpírají střechu. Kotas však výrazně redukoval běžný architektonický jazyk staveb tohoto typu na základní geometrické tvary. Použil ploché zastřešení, hladký, nikterak zdobený povrch a moderní železobetonovou konstrukci. Charakteristická stavba glorietu byla v tomto případě transformována do konstruktivně čisté, výrazově soudobé podoby tak, aby stylově souzněla s koncepcí nové výstavby lázní ve 30. letech 20. století.

Pavilón, který spadá od roku 1990 pod památkovou ochranou, je svou podobou, umístěním i vlastnostmi samotného pramene od doby svého vzniku až do dnešních dnů výraznou dominantou a taktéž jedním z nejnavštěvovanějších míst v lázních. 

LJ (zveřejněno 25. 1. 2025)

 
 

Výběr z literatury

Ivan Wahla (edd.), Karel Kotas: 1894–1973, Brno 2021.

Tomáš Pospěch, Hranice, Teplice nad Bečvou a okolí. Architektura 1815–2018, Hranice 2018.

Lubomír Zeman – Pavel Zatloukal, Slavné lázně Čech, Moravy a Slezska, Praha 2014.

Pavel Zatloukal – Vítězslav Kollmann, Moravské lázně v proměnách dvou staletí (kat. výst.), Oblastní galerie výtvarných umění v Olomouci 1987, s. 129.

 

Prameny a další zdroje

Josef Heřman Agapit Gallaš, Muzeum a galerie Hranice, https://muzeum-hranice.cz/osobnost/gallas-josef-herman-agapit/, vyhledáno 25. 8. 2024. 

Pavilón Gallašova pramene, Památkový katalog, https://www.pamatkovykatalog.cz/pavilon-gallasova-pramene-19048092, vyhledáno 25. 8. 2024.