Meziválečné období pro Michalov znamenalo zlatou éru, během níž byla, zejména zásluhou jeho správce Františka Procházky, dotvořena přírodně-krajinářská část parku, vybudována botanická zahrada a unikátní alpinum, tou dobou největší v Československu. Od 70. let však oblíbená lokalita postupně ztrácela na své kráse, dokonce došlo k demolicím některých dominant. Její původní podobu se naštěstí díky prohlášení kulturní památkou v roce 1992 daří postupně obnovovat.
Park Michalov, jedna z nejzdařilejších realizací renomovaného pražského zahradního architekta Františka Thomayera z roku 1904, jejímž počátkům se podrobně věnuje heslo Park Michalov I, prošla ve 30. letech 20. století zásadní proměnou. Za většinou úprav od roku 1915 až do roku 1949 stál správce sadů František Procházka, který získal praxi nejen v českých zemích (zahradnictví Kinských v Krásně u Valašského Meziříčí, zahrady v Lednici aj.), ale i v zahraničí (Maďarsko či Dvorní císařská zahrada ve Vídni).
Od roku 1921 se začíná postupně budovat botanická zahrada v jižní části parku. Snahy o její výstavbu započaly již v roce 1913, kdy měla mít půdorys písmene U. V roce 1922 byl postaven zahradní domek stavitelem Josefem Jandáskem. Koncem tohoto roku měl Procházka hotový plán na připojení botanické a zásobní zahrady. Od roku 1924 probíhala stavba prvního skleníku, jehož zednické práce vyhotovil opět Jandásek a samotnou skleníkovou konstrukci včetně topného zařízení pak děčínská firma Höntsch a spol. Firma ještě téhož roku navrhla přístavbu pravého křídla, kterou dokončila počátkem roku 1926. Ve stejném roce byl odstraněn z parku historický dřevěný tělocvičný pavilon se zdobným, bohatě řezbářsky řešeným průčelím a čtveřicí nárožních věží zakončených cibulovitou bání. Höntsch a spol. navrhl také palmový skleník v centrální části, k jehož dostavbě došlo v roce 1928, a vzhledem k 10. výročí založení republiky byl nazýván „jubilejním palmovníkem“. Řešen byl symetricky s centrální vyvýšenou částí s mansardovou, plně prosklenou střechou a předsunutým vstupem. Počátkem roku 1929 se začalo budovat alpinum, zahradní skalka s kamennými terasami osázená vysokohorskými rostlinami, skalničkami a cizokrajnými druhy dřevin. V letech 1934–1935 byly firmou Höntsch a spol. vystavěny další dva skleníky se sedlovou střechou, s nimiž se počítalo již dříve. Jeden fungoval jako spojovací, druhý byl studený, určený pro chryzantémy. Tím byl dokončen skleníkový komplex s palmovým skleníkem uprostřed, jenž se rozprostíral na půdorysu písmene U rozevírajícího se směrem k botanické zahradě. V roce 1935 se dokončila proměna severní krajinářské části parku vycházející z Thomayerova návrhu upraveného Procházkou, zároveň se před skleníky vysázelo rozárium. V následujícím roce byl do alpina zaveden potůček. Přerovské alpinum patřilo v té době k největším v Československu. Rokem 1936 získává park Michalov svou vrcholnou podobu, začalo se o něm psát v celorepublikovém tisku a Procházka byl zván na poradu do jiných měst.
Ve stejné době však muselo město Přerov řešit mnoho problémů a škod. Postupně oplocovalo celý areál, aby zabránilo nejen vandalismu a krádežím sazenic, ale i škodám způsobeným zvěří. Dosluhovaly např. i květinové vázy u vstupu a ve francouzské květnici. Nutností byly opravy dřevěného hudebního pavilonu, jehož dekorativní lomenice nezapře inspiraci dřevěnou venkovskou architekturou. Opravu vyžadovala i restaurace; mimo to nově vznikly ještě drobnější objekty skladovacího charakteru, kterých byl stále nedostatek.
Po skončení druhé světové války byl park udržován na vysoké úrovni zásluhou Františka Procházky, který však v roce 1945 čelil nařčením z kolaborantství. To vše se spojilo s jeho podlomeným zdravím a rodinnými strastmi, až byl nakonec v roce 1949 penzionován. Tím se končí velkolepá etapa parku Michalov.
V 50. letech se tato lokalita mezi Přerovany stále těšila velké oblibě a stávala se dějištěm mnoha významných událostí. V roce 1956 byl park slavnostně osázen u příležitosti 700. výročí založení města a konaly se zde oficiální oslavy. Vybudovalo se dětské hřiště a loutkové divadlo a v roce 1960 se zprovoznila pionýrská železnice. V roce 1968 proběhla generální oprava restaurace, v rámci níž došlo k likvidaci původního členění fasády. Na hlavní alej se umisťovaly busty Jiřího Sumína alias Amálie Vrbové od Josefa Bajáka (1968), Augusta Mervarta od stejného sochaře v roce (1969) a Josefa Bajáka od Oldřicha Hradilíka (1982).
Od 70. let dochází pomalu, ale jistě k degradaci areálu, úpravám drobných staveb, jimiž se jejich okrasný vzhled mění na ryze utilitární – zaniká alpinum, květinový záhon kolem fontány je zalit betonem a okrasné zábradlí nahradí řetězy. Přestává se stříhat lipové stromořadí hlavní aleje a pískované cesty jsou vyasfaltovány. Celkovou devastaci parku završuje demolice jubilejního palmového skleníku v roce 1988.
Rokem 1992 získává areál památkovou ochranu a začíná jeho postupná rekonstrukce do původní podoby s vynecháním alpina. Mezitím přinesla další zkázu povodeň v roce 1997. Mezi lety 2000 a 2004 dochází k programu postupné obnovy parku. Vrací se jezírko, rozárium, oplocení i cesty s pískovcovým povrchem. Vznikají nová dětská hřiště, přemostění zbylé vodní plochy po bývalé koželužce, antické sloupy, nový skleník i nové trvalkové záhony. Znovu se postavil hudební pavilon dle původních plánů, obnovily se květinové vázy, stejně jako keřová, stromová i květinová výsadba v mnoha částech. Parku Michalov se tak po desetiletích dostalo zasloužené renesance a lesku i obliby dob minulých. Při té příležitosti se v roce 2024 konaly velké oslavy k 120. výročí jeho založení.
TH (zveřejněno 25. 1. 2025)
Výběr z literatury
Šárka Krákorová Pajůrková, 120 let parku Michalov, Zpravodaj Muzea Komenského v Přerově, č. 3, červenec–září 2024, s. 4–7.
PK [Petr Kubeša], heslo 50106/9-1 Park Michalov, in: Iva Orálková (ed.), Soupis nemovitých kulturních památek okresu Přerov, Olomouc 2015, s. 307–309.
Jiří Lapáček (ed.), Městský park Michalov 1904–2004, Přerov 2004.
Karel Žurek, K dějinám parku Michalov, in: Jiří Lapáček (ed.), Přerov. Povídání o městě, Přerov 2000, s. 100–106.
Prameny a další zdroje
Park Michalov, Památkový katalog, https://www.pamatkovykatalog.cz/park-michalov-532154, vyhledáno 17. 8. 2024.
Michalov slaví 120 let, Televize Přerov, https://tvprerov.cz/2024/michalov-slavi-120-let/, vyhledáno 17. 8. 2024.
Lenka Chalupová, TZ – Michalov bude mít příští rok kulatiny. Výročí oslaví s komplet novými pěšinami, Město Přerov, 7. 3. 2023, https://www.prerov.eu/cs/magistrat/tiskove-centrum/tiskove-zpravy-2023/tz-brezen-2023/michalov-bude-mit-pristi-rok-kulatiny-vyroci-oslavi-s-komplet-novymi-pesinami.html, vyhledáno 17. 8. 2024.
Kristýna Kubíková, Založení, historie a současnost městského parku Michalov v Přerově (bakalářská práce), Katedra biologie PdFUP, Olomouc 2013.
