Obchodní dům Jordán

Přerov

Novostavba obchodního domu Jordán s Jeřábkovou kavárnou situovaná na exponované, urbanisticky cenné parcele v centru města byla na svou dobu pojata nezvykle velkolepě. Do Přerova vnesla velkoměstského ducha a stala se oblíbeným cílem Přerovanů a okolních obyvatel. Dozvuky „kotěrovské” moderny místní autor Robert Motka umně zkombinoval s progresivním funkcionalistickým tvaroslovím, jak o tom svědčí například půvabný motiv trubkového zábradlí na rozlehlé terase.

Obchodní dům v Mostní ulici si nechal postavit drogerista Bohuslav Jordán. Vzhledem k velikosti, modernímu pojetí a umístění stavby ve frekventované Mostní ulici vedoucí k dnešnímu Náměstí T. G. Masaryka měl Jordánův obchodní dům předpoklady stát se hlavním obchodním střediskem města. Jeřábkovo pohostinství mělo být první moderně a velkoměstsky zařízenou kavárnou v Přerově. Tato očekávání dům naplnil, stal se oblíbeným nákupním cílem místního i okolního obyvatelstva a kavárna se proměnila ve středisko veškeré inteligence ze širokého okolí.

Bohuslav Jordán oslovil místního stavitele a architekta Roberta Motku, jenž byl jedním ze tří hlavních představitelů moderní architektury a stavitelství v Přerově 20. a 30. let. Realizoval nejen veřejné budovy, ale i průmyslové stavby a soukromé vily. Motka se musel poprat s velkou parcelou nacházející se při ohybu rušné ulice, která již nestačila svému provozu. Novostavby nahrazující starou zástavbu tak musely nově respektovat značné zakřivení a rozšíření vozovky. Architekt se rozhodl zkopírovat rádius komunikace za použití železobetonové konstrukce. V plášti novostavby s protáhlými okny a režným zdivem ještě spatřujeme inspiraci pozdní „kotěrovskou” modernou, ale v konstrukci a důrazu na komunikační a urbanistickou stránku projektu už je patrný příklon autora k funkcionalismu.

V přízemí Motka umístil čtyři obchody s Jordánovou drogérií, chemickou čistírnou a prodejnou hedvábí zabírající i galerii v mezipatře, zároveň se zde nacházelo hlavní schodiště a spojovací chodba vedoucí k točitému schodišti pro obytná patra. Fasádu přízemí tvořily velké skleněné výklady protnuté čtyřmi vchody. Celé první patro pak zabírala Jeřábkova kavárna, jež se rozprostírala v otevřeném prostoru s výškou přes čtyři metry. Prosvětlena byla dvanácti velkými křídly vertikálních oken seskupenými po dvojicích dělených sloupky režného zdiva. Motkův rukopis jsme mohli vidět i v pojetí interiérů, jež byly zařízeny místní nábytkářskou firmou Zapadlo. Pod okny umístil polstrované boxy s mramorovými stolky, přičemž středem kavárny se táhlo několik sedadel s kulatými stolky. K otevřenému prostoru přiléhal dámský salonek s čalouněnými boxy a herna s několika hráčskými a biliardovými stoly. Prostorem kavárny se nesly zvuky hudební produkce z vyvýšené galerie, pod kterou se schovaly pokladna, bufet, telefonní budka a kuchyně. Druhé patro objektu pak patřilo dvěma komfortním bytům rovněž prosvětlených řadou oken. Poslední patro bylo řešeno jako dvojitá terasa s obslužnými prostory a jednopokojovým bytem. Při pohledu z ulice celek rozlehlého domu korunovala vzdušná konstrukce sloupků a trubkového zábradlí, které nás spolu s oblouky pergol přenášely do snového světa luxusu zaoceánských parníků.

Po roce 1935 František Jeřábek kvůli finančním potížím kavárnu prodává Františkovi Vojancovi, který ji v roce 1936 přejmenuje po vzoru jiných slavnějších podniků na Avion. Během čtyřicátých let kavárna několikrát mění majitele a po únoru 1948 je znárodněna. V obchodních prostorách v přízemí se během následujících desetiletí vystřídalo mnoho prodejen, na něž ještě dnes upomínají nevzhledné reklamní plakáty. Většina obchodů je prázdná, svému původnímu účelu slouží jen restaurace Avion. Změnami v dělení výkladců přišla stavba o původní symetričnost, horní patra ve fasádě však stále působí autenticky včetně sloupků režného zdiva. Stavba by si vzhledem k popsaným urbanistickým a architektonickým kvalitám zasloužila památkovou ochranu nebo citlivou rehabilitaci. 

TH

 
 

Výběr z literatury

Martina Mertová, Proměny Přerova mezi dvěma světovými válkami aneb Jak si vedli domácí a jak hosté v napínavém architektonickém zápasu, in: Jan Janák – Jan Jeništa – Klára Jeništová et al., Kapitoly z výtvarné kultury města Přerova:  Architektura, výtvarné realizace, design, Přerov 2016, s. 8–23.

Vladimír Šlapeta – Pavel Zatloukal, Moderní architektura v Přerově, Památky a příroda 3, 1981, s. 129–140.

Jordánův obchodní dům, in: Josef Kovařík – Jan Kratoň – Bedřich Jelínek (eds.), Přerov: Přerovsko-Kojetínsko, Brno 1933, s. 200.

První velkoměstská kavárna v Přerově otevřena, Haná XXIII, 1932, č. 62, 15. 3., s. 2.

 

Prameny

Obchodní a bytový dům s kavárnou, Památkový kataloghttps://www.pamatkovykatalog.cz/obchodni-a-obytny-dum-s-kavarnou-25458407, vyhledáno 4. 1. 2024.

První městská kavárna Avion, Putování historií, Televize Přerov 31. 5. 2022, https://tvprerov.cz/2022/prvni-mestska-kavarna-avion/, vyhledáno 4. 1. 2024.

Martina Horáčková, Architektura střední Moravy, 1918–1945: Přerov, Kroměříž, Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Kojetín (diplomová práce), Katedra teorie a dějin výtvarných umění FFUP, Olomouc 2004, s. 57–58.