Pomník bratrského biskupa Jana Blahoslava vévodící Hornímu náměstí, nejstarší části Přerova, je jedním z nejrozměrnějších sochařských děl ve městě. Bílkův charakteristický styl prodchnutý mystickou symbolikou a hlubokým náboženským cítěním dodal dílu náležitou úctu i prostor k duchovnímu rozjímání. Sám Blahoslav se pak obrací k přerovskému zámku, a nabízí tak pohled na svět skrze jeho spisy.
Jan Blahoslav (1523–1571), biskup jednoty bratrské a překladatel Nového zákona do češtiny, byl přerovským rodákem a v roce 1923 se mělo připomínat 400. výročí jeho narození. Když se místní Akademický klub připravoval na oslavu 30. výročí svého založení, navrhl jeho předseda na schůzi 17. 7. 1911 uctít památku tohoto renesančního člověka pomníkem k blížícímu se jubileu. Nebylo to náhodou, neboť právě členové nově založeného Akademického klubu v roce 1882 jako svůj první projev odhalili na radnici na tehdejším Dolním náměstí (dnes Masarykovo) pamětní desku, jež byla vůbec první připomínkou slavného, avšak zapomenutého rodáka po několika staletích.
Přípravy, které zkomplikovala první světová válka, se naplno rozběhly v roce 1919, kdy byl ustanoven výbor pro zbudování pomníku a byla vyhlášena veřejná sbírka. Jako autor byl jednomyslně zvolen František Bílek, secesní symbolista se silným náboženským cítěním, jenž se tématu české reformace opakovaně věnoval. Bezprostřední ohlasy v místním tisku byly plné naděje: „Blahoslavovi – jednomu z nejčistších – tvoří Frant. Bílek pomník. Možno říci rovný rovnému. [...] Bílek dovede kusem žuly změniti celé město, domy a ulice i plán města zůstane týž, ale jen zdánlivě týž. Jeho dílo ovládne architektoniku, strhne do sebe nervy i srdce celého města a jeho života. [...] Kdo jej zná a kdo jej uslyší mluviti o Blahoslavovi, nebude ani okamžik pochybovati, že on jediný má právo a snad i povinnosti k této práci.“
Bílek se v roce 1919 osobně zúčastnil rozhodování o umístění pomníku. Volba padla na Horní náměstí, kde se Blahoslav narodil a v jednom z domů žil do svých 17 let. V minulosti zde stával pomník Jana Amose Komenského z roku 1874 od Tomáše Seidena, odstraněný v roce 1892.
Tak jako u svých pozdějších figurálních pomníků v Jabkenicích či Táboře, navrhl ústřední postavu v dramatickém postoji s patetickým gestem, doplněnou dekorativním architektonickým rámcem v pozadí. Původně měl v plánu vyhotovit pomník sám přímo v Přerově, avšak vzhledem k obtížné práci s šedým hořickým pískovcem a dalším komplikacím nakonec úkolem pověřil Václava Škodu z Hradce Králové. Samotné osazení prováděla místní kamenosochařská firma Urban a Polášek. Odhalení bylo z praktických důvodů přeloženo z oficiálního data výročí 20. února 1923 na 20. května téhož roku. Z celkové vybrané částky na pomník 90 068 korun bylo Bílkovi vyplaceno 88 000 korun.
Na třístupňové kruhové platformě o průměru 6,5 m spočívají čtyři dvojice kanelovaných sloupů evokujících egyptskou architekturu, které vynášejí průběžné kladí. Půlkruhově řešené architektonické pozadí svírající prostor kolonády má společné prvky s Bílkovou vlastní vilou v Praze z let 1910–1911. Mezi oběma dvojicemi krajních sloupů jsou desková pozadí, na nichž se nachází figurální reliéfy v obdélném rámu s obíhající legendou v typickém Bílkově písmu.
Levý reliéf znázorňuje loučení Jana Blahoslava v jinošském věku před odchodem na zahraniční studia do Královce. Na prsou svírá knihu, která je mu věrnou průvodkyní celým životem, a je vyprovázen nejspíše rodiči a sestrou. Nahoře je nápis „JAN BLAHOSLAV“ a dole „VYVOLEN A / VYSLÁN 1549–1555“. Pravý reliéf zobrazuje již dospělého Blahoslava jako adorujícího kněze a biskupa. Rozepjatýma rukama se obrací k Bohu. Nahoře je nápis „R 1557 BLAHOSLAV“ a dole „STAL SE / STARŠÍM JEDNOTY“. Prostor pod „střechou“ mezi sloupy s charakterem kaple skrývá oltář pokrytý drapérií, na němž stojí kalich a chléb jako symboly svátosti oltářní. Vedle nich je postavena rozevřená kniha reprezentující evangelium, nad kterou se tyčí ruka držící misku s plápolajícím ohněm Kristovy lásky, symbolem víry jednoty bratrské.
V popředí pomníku stojí na nízkém kvádrovém soklu mohutná socha Jana Blahoslava oděného do dlouhé řízy. Obličej se vzrušeným výrazem rámují krátké vousy a vlasy, na nichž má posazenou biskupskou čapku. V napjatých rukou pozvedá k nebi Bibli českou, jež byla symbolem vzdělání a odkazem jednoty bratrské národu. Mistrnost díla výstižně shrnul gymnaziální profesor a pozdější starosta města dr. Karel Bořelecký při slavnostním odhalení: „Ušlechtilý jeho obličej s rysy mistrovými pohybem vzrušeným, exaltovaným, zdvihá k nebi Bibli českou, jejíž Nový zákon Blahoslav z původního jazyka do češtiny mistrně převedl. Jak rozuměti tomuto vznešenému postoji a rozmachu? Sledujete-li výraz očí, vidíte, že Blahoslav nepohlíží před sebe tělesným okem, že oči jsou přivřeny, jeho zrak zírá do jeho nitra, jedinou myšlenkou jeho jest kniha, již drží v rukou a již odevzdává svému lidu, své jednotě s přáním, aby tato kniha knih zůstala jí drahým odkazem a aby vždy aspoň po stu letech našla toho, kdo by ji nikoli snad jenom přeložil, nýbrž kdo by ji takořka pro svůj národ znovu přerodil.”
Během let se našly i ohlasy kritičtější a v roce 1942 se dokonce jednalo o přesunutí pomníku z Horního náměstí. Objekt však v roce 1958 získal památkovou ochranu a každoročně kolem něj probíhá nová úprava zeleně. První restaurátorské práce na pomníku prováděl Ladislav Werkmann v roce 1994, další pak v roce 2010 Josef Petr. V roce 2023 se odehrály velké oslavy k 500. výročí narození a 100. výročí osazení pomníku organizované Muzeem Komenského v Přerově, kde se ve stálé muzejní expozici nachází i originální dřevěné modeletto pomníku.
TH (zveřejněno 25. 1. 2025)
Výběr z literatury
Helena Kovářová, Jan Blahoslav, rodák z Přerova, Přerov 2023.
Když duch v kameni ožívá, Zpravodaj Muzea Komenského v Přerově. Kultura Přerova, č. 2, duben – červen 2023, s. 9–10.
RK [Radmila Kokaislová], heslo 28607/8-540 Pomník Jana Blahoslava, in: Iva Orálková (ed.), Soupis nemovitých kulturních památek okresu Přerov, Olomouc 2015, s. 312–313.
Kamil Lukeš, Na pomník Jana Blahoslava přispěli radní i veřejnost, Olomoucký deník, 2013, č. 48, 26. 2., s. 8.
Anna Pavelková, Monument v kameni. Sousoší od Františka Bílka, Přerov 1972.
Kol. autorů, Tři řeči pronesené u příležitosti výročí 400. narozenin Jana Blahoslava, Přerov 1923.
Prameny a další zdroje
Pomník Jana Blahoslava, Památkový katalog, https://www.pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/pomnik-jana-blahoslava-139926, vyhledáno 17. 8. 2024.
