V samém centru města, na Masarykově náměstí, se nachází budova bývalého obchodního domu firmy Baťa. Do Hranic tento obuvní gigant jako jeden z prvních přinesl typické znaky moderní funkcionalistické architektury – skeletovou konstrukci, hladké fasády, rozměrná okna a neony. V prostoru s tradiční historickou zástavbou dodnes působí výrazně kontrastním dojmem, ostatně jako v jiných městech srovnatelné velikosti (Přerov, Kroměříž). Ambice stát se skrze architekturu světovějšími sdílela s firmou Baťa nejedna městská samospráva. Moderní investice byla obvykle kladně vítána i širší veřejností.
Ve dvacátých a třicátých letech 20. století slaví firma Baťa už celosvětový úspěch, buduje nejen tuzemskou, ale dokonce nadnárodní síť obchodních domů. Jejich projektování se věnují jak přední čeští architekti, tak projektanti pracující přímo v projekčním oddělení firmy Baťa. Společným rysem všech domů je železobetonová konstrukce skýtající otevřený, variabilní obchodní a obslužný prostor a více či méně moderní, funkcionalistický zevnějšek – prosklený parter a stroze komponovaná horní patra.
Prodejní dům v Hranicích byl postaven v roce 1932, na pozadí řízeného rozvoje města, na němž chtěl mít podíl právě i Tomáš Baťa. Jeho ambiciózní plány měly přispět modernizaci města a rozvoji tamního průmyslu. Prosadil propojit svůj záměr s plánovanou přestavbou městské Besedy, zdejšího centra kulturně-společenských aktivit. Se svým pragmatickým přístupem, bez sebemenšího sentimentu k historii místa, tak přispěl k demolici cenného, pozdně gotického domu. V řadové zástavbě severní fronty náměstí se objevila čtyřpodlažní bílá kostka s velkoplošnými skleněnými výkladci v přízemí a s pásovým oknem v prvním patře. Vyšší podlaží člení dodnes dělená okna a završuje je – v Hranicích vůbec poprvé použitá! – rovná střecha.
Kvůli nedostatku financí a neúspěchu ve výběru architekta se projektovalo a stavělo na etapy – část do náměstí navrhl „baťovský“ architekt Blahoslav Pazdírek, vnitřního traktu se na jaře 1933 ujal stavitel Václav Hudec. V přední části přízemí byla umístěna prodejna obuvi, do prvního poschodí pak kavárna Beseda a restaurace s přilehlým divadelním sálem a ostatními společenskými místnostmi.
Po druhé světové válce byla budova zestátněna, ale nadále sloužila převážně prodejním a kulturním účelům. Také po revoluci v domě sídlila kavárna a prodejna obuvi. Částečnou ochranu požívá díky situování v městské památkové zóně Hranice. I díky tomu prošel dům v roce 1993 poměrně citlivou renovací. Dodnes částečně slouží původnímu účelu.
NK + MM (zveřejněno 15. 12. 2023)
Výběr z literatury
Tomáš Pospěch, Hranice, Teplice nad Bečvou a okolí. Architektura 1815–2018, Hranice 2018.
Tereza Kovaříková, Obchodní domy firmy Baťa (diplomová práce), Katedra dějin umění FF UP, Olomouc 2013.
Tomáš Pospěch, Hranická architektura 1815–1948, Hranice 2000.
Prameny a další zdroje
Tereza Kovaříková, Obchodní domy firmy Baťa (diplomová práce), katedra dějin umění FF UP, Olomouc 2013.
