Stavební typ sokoloven patřil mezi nejoblíbenější úkoly architekta Aloise Pilce. Člen Sokola, který dobře znal potřeby tělovýchovy a provozu tělocvičných stánků, se stal na střední Moravě jejich vyhledávaným projektantem. Kojetínská sokolovna patřila mezi jeho nejzdařilejší. Měla velký ohlas v dobovém tisku, kde se k ní vedle jiných vyjádřil sám autor.
V roce realizace sokolského stánku v Lipníku nad Bečvou Pilc paralelně navazuje projektem své druhé sokolovny v Kojetíně. Kojetínští ustavili Družstvo pro stavbu sokolovny už po skončení první světové války, roku 1921 zakoupili pozemek v blízkosti nádraží. Toužíce po reprezentativní stavbě nejprve oslovili pražského architekta Františka Krásného, sokolského „dvorního architekta“, jehož plán však kvůli vysokému rozpočtu nerealizovali. V roce 1926 vypsala organizace omezenou soutěž, které se zúčastnilo šestnáct zájemců. Vedení spolku po „cestách za různými sokolovnami˝ a poté, co prostudovalo příručku „O stavbách sokoloven a hřišť˝, uznalo za vítězný návrh přerovského architekta Aloise Pilce. Touto realizací se započala jeho slibná kariéra „architekta sokoloven˝.
Jednopatrovou budovu Pilc posadil do obdélného asymetrického půdorysu. Hlavní halu zastřešil klasickou sedlovou střechou, přičemž k objemu tělocvičny zvenčí přiléhají různorodé bloky rizalitů, tentokrát již uzavřené plochostropě, mnohdy využité jako ochozy nebo terasy. Souvislé řady oken prozrazují polohu hlavní tělocvičny. Dominantní horizontalitu stavby podtrhují plastické římsy objímající celý její objem nebo dílčí partie. Autor jimi evokuje moderního ducha stavby, ačkoli většinu skladebných prvků, zejména okenních otvorů, stále ovládá tradiční vertikální princip. Kontrast architekt v původním, dnes již nedochovaném řešení, umocnil i barevným pojednáním omítek – v přízemí tmavých, hrubých, v patře světlých a hladkých. Vstup do sokolovny architekt situoval směrem do náměstí. Srdce interiéru tvoří velký tělocvičný sál s jevištěm, který je obklopen obslužnými místnostmi a šatnami. S výstavbou sokolovny se začalo roku 1927, veřejnosti ji otevřeli 5. srpna o rok později. Slavnostní odhalení sochy Sokolky od sochaře Julia Pelikána se uskutečnilo v roce 1932.
Pilc svůj projekt reflektuje ve svém vůbec prvním uveřejněném článku ze 3. září 1928 v Kojetínských hlasech. Čtenářům předkládá jeho vývoj od „ideových náčrtků“, jejich vítězství v architektonické soutěži, až po samotnou realizaci. Svůj boj s ideálním řešením Pilc komentuje: „…průčelí od náměstí o nestejných výškách podlah dalo mi mnoho práce, takže jsem mnohokráte od rýsovacího prkna utekl“. Architekt nejprve rýsoval perspektivní a vnitřní pohledy, průběh výstavby přijížděl osobně kontrolovat „jsa zvědav, jak budova dopadne ve vnitřních poměrech i ve hmotách pohledu“. Důležitý aspekt pro něj představovalo, aby projekt „vyhovoval všem možným účelům, aby byl praktický a laciný“, což zároveň tvořilo i jednu z podmínek zadané soutěže. Jakožto člen Sokola Pilc pociťoval se spolkem patřičnou ideovou sounáležitost – dočteme se například, že vytvářel „naše společné dílo“. Snažil se přitom o prosazení nejmodernějších architektonických trendů na maloměstě. Kojetínské se mu podařilo přesvědčit, což dokládají jeho slova: „Jestliže se některým z počátku nezamlouvalo řešení několika plochých střech – snad pro nezvyklost v místě, přesvědčil jsem se, že jejich možná nepatrné obavy zmizely již, když stavba byla v režném zdivu hotova.“ Vědom si polyfunkčnosti objektu nechává sokolovnu po dokončení „sloužit veřejnosti“ ve víře, že „bude jistě kulturním středem města i okolí“. Obecně kladné přijetí architektury dokládají četné poznámky v tisku, nešetřící slovy „ladný˝, „impozantní˝, „důstojný˝- i konstatování: „Jako je sokolovna účelně řešenou budovou zevnitř, vyniká i zevně klidným a milým zevnějškem˝. Do poměrně konzervativního vkusu Kojetína Pilc tímto projektem prvně vnesl odvážnější moderní tvarosloví, poplatné částečně individualistické moderně, částečně purizijící estetice ovlivněné v celkovém výrazu holandskou architekturou.
V roce 2004 prošla sokolovna utilitární rekonstrukcí. Opravy z roku 2018–2019 ji vrátily blíže k původní meziválečné podobě. Hlavním záměrem citlivě provedeného projektu od Ing. Pavla Kramply byla celková revitalizace kulturního domu a přilehlého okolí. Hlavní snahou projektanta bylo vyhnout se novodobým stavebním systémům a pohledovým materiálům. Pro kulturní akce sokolovna získala novou divadelní techniku a vybavení sálu. Stavba doposud slouží městu jako kulturní dům, část sokolovny je nadále využívaná pro sportovní účely místní tělocvičné jednoty.
IM (zveřejněno 15. 12. 2023)
Výběr z literatury
Sokolské slavnosti v Kojetíně, Kojetínské hlasy 1928, 3. 8., s. 1.
Kříž M., O stavbě sokolovny v Kojetíně, Kojetínské hlasy 1928, 3. 8., s. 3.
Nová sokolovna v Kojetíně, Obzor 1928, č. 178, 5. 8., s. 1.
Ferd. Venclík, Tělocvičná jednota Sokol v Kojetíně, in: Josef Kovařík – Jan Kratoň – Bedřich Jelínek (eds.), Přerov: Přerovsko-Kojetínsko, Brno 1933, s. 18–19.
Alois Pilc, Nová sokolovna v Kojetíně, Kojetínské hlasy II, 3. 9. 1928, s. 6.
Rostislav Švácha (ed.), Naprej!: česká sportovní architektura 1567-2012, Praha 2012, s. 14.
Prameny a další zdroje
Ivana Láníková (Málková), Architekt Alois Pilc a Přerov. Architektonická centra a periferie (magisterská diplomová práce), Katedra dějin umění FFUP, Olomouc 2018.
Ivana Láníková, Sokolovna jako fenomén Gesamkunstwerku, in: Zprávy památkové péče 77/2017/4, s. 442-450.
Martina Horáčková, Architektura střední Moravy, 1918–1945: Přerov, Kroměříž, Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Kojetín (diplomová práce), Katedra teorie a dějin výtvarných umění FFUP, Olomouc 2004.
MUO, A 1504–1518. Fotografie plánů i realizované stavby jako dobová prezentace tvorby stavitele Aloise Pilce.
SOkA Přerov, Pamětní kniha Kojetína, s. 121.
Petra Poláková-Uvírová, Kojetínské sokolovně se navrací původní vzhled z první republiky, Přerovský deník cz, 21. 3. 2019, https://prerovsky.denik.cz/zpravy_region/kojetinske-sokolovne-se-vraci-puvodni-vzhled-z-prvni-republiky-20190320.html, vyhledáno 21. 10. 2023.
Podrobný popis rekonstrukce sokolovny z let 2018-2019, https://www.technis.kojetin.cz/rekonstrukce-2018-2019, vyhledáno 5. 1. 2024.
Sokolovna je znovu ozdobou Kojetína, https://www.technis.kojetin.cz/file.php?nid=15079&oid=7230271, vyhledáno 5. 1. 2024.
Pavel Michalec, Bývalá sokolovna Kojetín Sokolské památky, https://www.sokolskepamatky.eu/objekty/detail/byvala-sokolovna-kojetin, vyhledáno 5. 1. 2024.
