Městská spořitelna

Kojetín

V meziválečném Kojetíně se naprosté většiny zakázek ujímali místní stavitelé. Výjimkou v tomto směru byly početné projekční práce přerovského architekta Aloise Pilce, který naboural místní prosazovanou jednotnou stavební koncepci progresivnější moderní architekturou. Po úspěšné realizaci místní sokolovny dostal Pilc možnost postavit tuto druhou veřejnou budovu.

Plány Pilcovy Městské spořitelny v Kojetíně pocházejí už ze srpna 1929, realizovali ji však až o rok později. Nárožní stavba na historickém Masarykově náměstí představovala pro město na delší dobu poslední větší veřejnou realizaci. Horizontalitu příznačnou pro zdejší sokolovnu u tohoto projektu Pilc nahradil vertikálními prvky, jež spořitelně přidávají na monumentalitě. Budova stojí na mírně zvýšeném přízemí, celý obvod nároží rytmizují hranolové pilastry, jež vynášejí kordonovou římsu. I u této stavby se setkáme s oblíbeným architektovým motivem kombinace rovné a sedlové střechy. Fasádu perforují různé typy oken, což společně s rozmanitým členěním objemů přispívá k poměrně nepřehledné kompozici. Pilcův dekorativizující přístup zde zastupuje kamenné obložení soklu, pilastrů a rohového úseku prvního patra. Průčelí do náměstí s hlavním vchodem pak bylo zvýrazněno světelnou reklamní vitrínou s vlajkovou žerdí přetínající siluetu stavby a dvěma sochami na úrovni korunní římsy. Tehdejší místní kronikář, K. Štégr, považoval stavbu za „moderní“.

V Pilcově pozůstalosti jsme nalezli i alternativní verzi projektu, který oproti výsledné realizaci působí progresivnějším dojmem. Můžeme vidět čistší členění objemů, uceleněji působí i zvolená velikost oken. Periferie však přirozeně inklinovala ke konzervativnější verzi, nejspíš i s ohledem na historickou strukturu okolí. 

V objemu si stavba doposud uchovává svoji meziválečnou podobu, v detailech ji ještě tušíme díky zachovalé sochařské výzdobě, světelnému panelu na atice nebo mřížím. Neprospěly jí však plastové výplně dveří a oken, novodobé obklady soklu a pilastrů. Stavba doposud slouží svému účelu – sídlí v ní banka.

IM

 
 

Výběr z literatury

Spořitelna města Kojetína, in: Josef Kovařík – Jan Kratoň – Bedřich Jelínek (eds.), Přerov: Přerovsko-Kojetínsko, Brno 1933, s. 21.

 

Prameny

Ivana Láníková (Málková), Architekt Alois Pilc a Přerov. Architektonická centra a periferie (magisterská diplomová práce), Katedra dějin umění FFUP, Olomouc 2018.

Martina Horáčková, Architektura střední Moravy, 1918 – 1945: Přerov, Kroměříž, Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Kojetín (diplomová práce), Katedra teorie a dějin výtvarných umění FFUP, Olomouc 2004.

SOkA Přerov, Pamětní kniha Kojetína, s. 132.

MUO A 1495 – realizovaný plán.

MUO A 1520 – alternativní plán.