Karel Kotas

 Architekt Karel Kotas se narodil 20. ledna 1894 v Olomučanech na Blanensku. V roce 1913 absolvoval Státní průmyslovou školu v Brně. V letech 1917–18 studoval na vídeňské Akademii u Leopolda Bauera a v letech 1919–21 na pražské Akademii výtvarných umění v ateliéru Jana Kotěry. Působil ve státních službách v Brně (1922–25), v této době navrhl společně s Bohuslavem Fuchsem kolonii rodinných domů v Maloměřicích, obytný dům na rohu ulic Tučkovy a Sokolské a městské nájemní domy na souběhu ulic Antonína Macka a Palackého třídy. Stal se členem spolku Koliba a Skupiny výtvarných umělců v Brně.

V roce 1925 odešel i s rodinou do Moravské Ostravy, kde zpočátku působil na stavebním úřadě a byl pověřen dozorem nad výstavbou nové radnice. Z jeho vlastních návrhů byla v Ostravě realizována budova Moravskoostravské spořitelny, obchodní dům Brouk a Babka nebo filiálka pojišťovny Reunione Adriatica di Sicurtà. Tato společnost mu nabídla místo projektanta v Praze, které roku 1932 přijal. Podle jeho návrhu tak vznikly např. nájemní domy pojišťovny na nároží Žitné a Příčné ulice a v roce 1938 vyprojektoval i brněnskou pobočku této pojišťovny. Jeho poslední významnou stavbou je ostravská správní budova ředitelství společnosti Severní dráhy Ferdinandovy z roku 1939. Působil také v Bystřici pod Hostýnem, kde navrhl v duchu regionalismu areál pro továrníka Karla Baziku.

Během druhé světové války navrhoval především lázeňskou architekturu (návrh na regulaci centra Luhačovic). Pro pojišťovnu Reunione Adriatica di Sicurità upravil pražský hotel Esplanade. Po skončení války rozvázal s touto firmou smlouvu a stal se akcionářem a později hlavním projektantem a technickým ředitelem společnosti Bučina ze Zvolena. Jeho činnost mu ztěžoval špatný zdravotní stav. V roce 1951 nastoupil do národního podniku Pacel (později Dřevoprojekt) do Štětí. V roce 1956 však kvůli poruše zraku odešel do důchodu. Nepřestal však pracovat, věnoval se především rekonstrukcím památek ve Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody. V těchto letech byl také vystaven neustálému tlaku Státní bezpečnosti kvůli stykům s továrníkem Bezikou, křesťanské víře a emigraci jeho dcery do Anglie. Roku 1968 prodělal Karel Kotas infarkt, svému zhoršujícímu se zdravotnímu stavu podlehl 24. dubna 1973 v Praze.

LV / bam.brno.cz

Karel Kotas | Architekti/ky | Brněnský architektonický manuál - průvodce brněnskou architekturou (brno.cz)