Architekt a pedagog, ale i literárně činný vědecký pracovník Karel Caivas se do dějin architektury zapsal zejména jako specialista na zemědělské a industriální stavby; nezanedbatelné místo v jeho tvorbě zastupují také realizace pro bydlení, mezi nimiž byl dlouho opomíjen poměrně ucelený moravský soubor v Teplicích nad Bečvou a Hranicích.
Rodák z východočeského Lanškrouna studoval v letech 1916–1923 na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze; zájem o oblast zemědělských staveb už v době studií prozrazuje úspěch z roku 1921, kdy ještě jako posluchač získal první cenu ve veřejné soutěži na vzorný typ malé hospodářské usedlosti. Bývá uváděn i jako žák Jana Kotěry, ale na Škole architektury AVU zapsán nebyl. V letech 1923–1937 působil jako asistent profesora Theodora Petříka na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství ČVUT a zároveň i samostatně jako spolupracovník v Petříkově kanceláři. V roce 1934 získal československý patent na způsob vysoušení obilí v tzv. hráďových sýpkách. Spolu s pražským kolegou Vladimírem Weissem hojně obesílali architektonické soutěže, např. soutěž na vzorové typy činžovních domů s nejmenšími byty (1925), z níž si odnesli jednu první a tři druhé ceny, či soutěž na architektonické ztvárnění části expozice pavilonu ČSR v Paříži (1935–1936).
Přestože ve svých početných projektech zemědělských objektů (více než 55 projektů) sledoval zejména otázky účelnosti a hospodárnosti konstrukcí a provozu, vyznačovala se každá jeho stavba vysokým uměleckým standardem, a to i v případě tak utilitárních typů jako jsou např. obilní sila (Sedlčany, Brandýs nad Labem) či nákladová nádraží (Praha-Žižkov). Ucelený vývoj architektonického stylu bychom v jeho tvorbě hledali však jen stěží. Některé z mnoha pražských realizací, které projektoval zpravidla spolu s Weissem, se stylově sice blíží střízlivé, až asketické poloze funkcionalismu, jiné – zejména ty mimopražské projektované samotným Caivasem – naopak častěji mají romantizující tradicionalistický, někdy až ruralistický charakter díky uplatnění valbové střechy s výrazným přesahem, robustních materiálů atd. (vila F. Poledny v Teplicích nad Bečvou, letní dům ve Slapech nad Vltavou). S emotivně laděnými prvky křehkého „bílého“ funkcionalismu (včetně „rovných střech“) pracoval spíše ojediněle (sokolovna v Přerově, rodinný dům Oskara Sterna v Teplicích nad Bečvou). Caivas navrhoval také řadu interiérů (pražské divadlo v Unitarii, Palác národů v Ženevě) a prodejen; často spolupracoval s textilním výtvarníkem Antonínem Kybalem.
Po válce se plně věnoval problematice zemědělských staveb. Působil nadále na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství ČVUT, roku 1955 byl jmenován hlavním architektem Agroprojektu, později přešel do Výzkumného ústavu zemědělské techniky v Praze-Řepích. Poznatky ze své dlouholeté praxe shrnul v odborné publikaci Stavitelství v potřebách zemědělce, první svého druhu, z roku 1949. Spolupracoval na tvorbě Naučného slovníku zemědělského. Publikoval však již dříve, např. studii Skladování zrna ve světle moderní techniky (1933). Při nedožitých 80. narozeninách mu Československá akademie zemědělská udělila čestnou zlatou plaketu za zásluhy o rozvoj vědy a výzkumu v oblasti zemědělství a výživy.
A závěrem... Jak správně číst jméno Caivas? S hezkou českou výslovností [cajvas]!
AW
Výběr z literatury
PV [Pavel Vlček], heslo Caivas, Karel, in: Pavel Vlček – Pavel Zahradník et al., Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, 2. rozšířené a přepracované vydání, Praha 2023, s. 120.
Tomáš Pospěch, Hranice, Teplice nad Bečvou a okolí. Architektura 1815–2018, Hranice 2018, s. 144.
Lukáš Beran – Jan Zikmund, PRO ZRNO: obilní skladiště a sila 1898–1989, Praha 2018.
MM [Martina Mertová], Vila Oskara L. Sterna, in: Pavel Zatloukal (ed.), Slavné vily Olomouckého kraje, Olomouc 2007, s. 148–149.
Rostislav Švácha, Od moderny k funkcionalismu, Praha 1995, s. 394, 508, 510, 516, 519, 528.
Jiřina Masnerová, heslo Caivas, Karel, in: Pavla Vošahlíková et al. (eds.), Biografický slovník českých zemí, 9. sešit (C), Praha 2008, s. 372.
Prameny
Industriální topografie. Průmyslová architektura a technické stavby, dostupné online: http://www.industrialnitopografie.cz/databaze.php (vyhledáno 4. 10. 2023)
Databáze divadel, dostupné online: https://www.theatre-architecture.eu/cs/db/?personId=1705&theatreId=345 (vyhledáno 18. 7. 2023)
Osobnosti regionů, dostupné online: https://www.osobnostiregionu.cz/osoby/956-karel-ing-dr-caivas-1897-1977 (vyhledáno 18. 7. 2023)
